Buď zdráv přiteli. Mé jméno je Michal Žárský. Je mi 17 let a jsem vrcholový házenkář a český reprezentant. Pocházím z Kopřivnice, ze které jsem se právě dostal až do Karviné, kde momentálně hájím barvy karvinského Baníku a reprezentaci do devatenácti let. Házenou hraji 10let. Na Gymnáziu Karviná
studuji druhým rokem. Mezi mé koníčky patří pohyb, čas v přírodě a vaření, které zárověn využívám k regeneraci. K tomu se váže i skutečnost, že mi v roce 2024 byla diagnostikována celiakie. Svůj volný čas nejraději trávím se svou nejlepší přítelkyní ❤️.
K házené mě přivedl můj táta, když mi bylo sedm let. Byli jsme fotbalová rodina, kde táta trénoval reprezentaci a ženský A tým Baníku Ostrava a sestra nastupovala za Slávii Praha. Vyzkoušel jsem fotbal a tenis, ale nic se neuchytilo. K házené jsme měli i tak blízko, děda byl celoživotním fanouškem kopřivnického klubu, tak jsme to zkusili. Od prvního treéninku jsem si ji až do teď zamiloval, taková láska na první pohled :) Jak jsem postupně rostl a procházel věkovými kategoriemi, tak jsem postupně hrál na všech postech, ale druhým rokem, v mladších žácích jsem udělal rozhodnutí, které vlastně započalo mou kariéru. "Postavil" jsem se do brány. S klukama jsme měli ten nejlepší kolektiv, kdy jsme spolu trávili všechen čas, ve škole a následně na tréninku, doteď jsem jako rodina. To ale přišlo částečně ke konci, když si mě v roce 2022 vytáhl tým z Karviné. První dva roky byly zejména náročné, protože jsem každý den dojíždel dohormady 2,někdy i více hodin až z Kopřivnice.
Teď jsem na konci druhého roku v Karviné i bydlením, kde jsem se v létě 24 přestěhoval. První rok na gymplu a v dorostu byl dost náročný, zejména kvůli zranění kolene a následné operaci. Nebylo to ale vše tak černé, zárověn se mi totiž podařilo výkony pořádně nakopnout reprezentační kariéru a říct si o A-TÝM. Druhý rok, tedy tento, už je jiná písnička. Připojil jsem se k A-TÝMU, se kterým jsem podepsal smlouvu, nastupoval jsem tedy i s hráči o dvě dekády i více starší. V sezóně, která nemá v české házené obdoby, jsme sice nedosáhli na ani jeden cenný kov, zato zkušenosti z ní mají mnohonásobně větší hodnotu. Bohužel nám vše uteklo prakticky o branku, stali jsme se českými vícemistry, finalisty Českého poháru a čtvrtfinalisté EL. Vrchol sezóny mě ale stále čeká, neboť v červenci a srpnu probíha EURO U19.
Abych odbočil od házené, můj život řídím podle principu, kde ho chci žít naplno. Snažím se vyuzžít jakoukoliv příležitost a prozkoumat nové věci. Právě to zaneprázdnění a náročný program je to, co mi v životě dává smysl a naplňuje ho. K závěru bych chtěl sdělit, že by to nebylo možné bez mé rodiny a mé milující přítelkyně, jsou mou největší podporou a motivací..