Jmenuji se Julie Pindorová, je mi 17 let a celý život žiji v Karviné. Navštěvuji Gymnázium Karviná, kde jsem momentálně ve druhém ročníku. Řekla bych, že se škole věnuji opravdu hodně, ale to neznamená, že nemám své koníčky, vášně a sny. Ráda cestuji, sportuji, miluji kávu, hudbu a kočky. Také pracuji v Lodičky Dokořán. Úplně nejraději ale trávím čas se svými kamarády a rodinou.
V minulosti jsem se věnovala tanci, kterému jsem se aktivně věnovala čtyři roky (bohužel to částečně ovlivnila i karanténa). Poté jsem nějakou dobu hrála volejbal, ale kvůli zdravotním problémům s ramenem jsem musela skončit.
Momentálně se věnuji především cvičení ve fitku. Ráda také jezdím na hory a v zimě miluji lyžování a snowboarding. Snažím se pravidelně hýbat, protože mi to pomáhá nejen fyzicky, ale i psychicky. I když jsem toho možná nevyzkoušela tolik, pohyb je důležitou součástí mého života.
Jak už jsem zmínila, miluji cestování. Moje zatím největší cesta vedla do Asie, konkrétně do Číny, Kambodže a Thajska. Ráda také čtu, i když na to v poslední době nemám tolik času nebo mě často přemůže únava. Mojí nejoblíbenější knihou je zatím 9. listopad od Colleen Hoover.
Miluji poslouchání hudby. Nějakou dobu jsem se také učila hrát na kytaru. I když zpívat úplně neumím, zpívám ráda – přijde mi, že u toho dokážu úplně vypnout.
Jako většina lidí i já chodím do školy. Už jsem zmínila, že studuji na gymnáziu, a i když to tak nemusí mít každý, mně škola dala víc než jen vzdělání. Odnesla jsem si spoustu zkušeností už ze základní školy – ať už z různých olympiád, soutěží, nebo z programu Erasmus.
Na gymnáziu jsem se zapojila do programu Vyslanci Evropského parlamentu. Díky tomu jsem měla možnost dvakrát navštívit Štrasburk a podívat se do budovy Evropského parlamentu.
Škola mi toho dala opravdu hodně. Kromě vzdělání také silná přátelství, která pro mě hodně znamenají, a zkušenosti, které mi už nikdo nevezme.
Na Lodičkách Dokořán pracuji už třetím rokem. Věnuji se zde různým činnostem, ale nejvíce mě práce naučila pracovat s kávou a celkově jí porozumět.
Když jsem nastupovala, vůbec jsem netušila, co všechno mi tato práce přinese – skvělou a přátelskou partu lidí, ze které se postupně stali moji blízcí přátelé, nové příležitosti, setkávání s různými lidmi i možnost podílet se na sociálních sítích a vymýšlet nové nápady.
Postupně se z toho stala práce, do které se opravdu těším.
Všechny obrázky a fotografie jsou osobní zdroj.